II. vojenské mapování

II. vojenské mapování, nazývané také Františkovo, je soubor podrobných barevných map, které pro potřeby armády vznikaly v rakouské monarchii. Na Moravě a ve Slezsku se mapovalo v letech 1836-1840, v Čechách v letech 1842-1852. Mapové listy v měřítku 1:28 800 zachycují cesty, vodní toky, rybníky, lesy, louky, pole i zástavbu obcí. Pro celé území Česka je jako prohlížecí mapovou službu zpřístupňuje agentura CENIA.

Co z mapy vyčtete

Mapa ukazuje místo před nástupem železnice a velkou výstavbou. Je na ní vidět, kde stála původní ves, kudy vedly cesty, kde byla louka u potoka nebo rybník, který později zmizel. Pro dnešní dům to může být zajímavý kontext: vysvětlí, proč má ulice svůj tvar, nebo naznačí, že na místě bývala mokřina. Je to ale jen indicie, ne zjištění o stavu pozemku.

Srovnání s dnešním ortofotem ukáže, jak se krajina za téměř dvě století proměnila: kde zanikly meze a remízky, kam se rozrostla obec a co zůstalo beze změny.

Na co si dát pozor

• Mapa je na dnešní podklad umístěna jen přibližně, protože vznikla jinými měřickými metodami než dnešní mapy.
• Neslouží k určení hranic pozemků; ty určuje katastrální mapa a v terénu vytyčení hranic.
• Nezaměňujte ji s mapami stabilního katastru ze zhruba stejné doby, které vznikly pro daňové účely a zachycují jednotlivé parcely.
• Nenahrazuje dnešní podklady o rizicích, například mapu záplavového území.

Časté otázky

Proč vojenské mapování vzniklo?

Mapy sloužily armádě, která potřebovala přesný a jednotný obraz území. Navazovaly na I. vojenské mapování z 18. století, jehož listy měly velké polohové nepřesnosti a na sebe špatně navazovaly.

Jak se liší od ortofota?

Ortofoto je fotografie, která ukazuje skutečný stav v den snímkování. II. vojenské mapování je ručně kreslená mapa, takže zobrazuje to, co měl kartograf za úkol zakreslit, ve zjednodušených značkách. Pro představu o krajině kolem roku 1840 je přesto jedinečným zdrojem. Pro dobu kolem poloviny 20. století slouží historické letecké snímky.