Aktivní zóna záplavového území

Aktivní zónu záplavového území vymezuje vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku v zastavěném území, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace a podle potřeby i jinde, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků (§ 66 vodního zákona). Stanovuje se opatřením obecné povahy, obvykle spolu se záplavovým územím.

Jak se aktivní zóna vymezuje

Podle § 6 vyhlášky č. 79/2018 Sb. zahrnuje aktivní zóna koryto toku, plochy s vysokým povodňovým ohrožením a plochy se středním ohrožením tam, kde při povodni Q5, Q20 nebo Q100 dosahuje hloubka vody aspoň 1,5 m, rychlost proudění aspoň 1,5 m/s nebo jejich součin aspoň 0,75 m²/s. U drobných toků s nečlenitým údolím lze v odůvodněných případech použít rozliv dvacetileté vody.

Co v aktivní zóně platí

• Podle § 67 vodního zákona se tu nesmí povolovat ani provádět stavby. Výjimkou jsou vodní díla na toku a protipovodňová opatření, stavby pro jímání vod a odvádění odpadních a srážkových vod a nezbytná dopravní a technická infrastruktura.
• Údržba staveb a stavební úpravy jsou možné, pokud nezhorší odtokové poměry.
• Zakázané je oplocení, živé ploty a podobné překážky, skladování odplavitelného materiálu a těžba nebo terénní úpravy zhoršující odtok.
• Zakázané jsou i tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení, s výjimkou stanových táborů zřizovaných na místě už před vymezením zóny.

Co z toho plyne pro kupujícího

Pozemek v aktivní zóně je pro novou stavbu prakticky nepoužitelný a ani plot kolem zahrady tam postavit nelze. Pro zbytek záplavového území mimo aktivní zónu stanoví vodoprávní úřad omezující podmínky. Přesné vymezení je v opatření obecné povahy a v mapě VÚV TGM (HEIS); co to znamená pro konkrétní záměr, vysvětlí vodoprávní nebo stavební úřad.