Plocha BI - bydlení v rodinných domech

Plocha BI je v územním plánu plocha bydlení individuálního. Jednotný standard územně plánovací dokumentace (vyhláška č. 157/2024 Sb.) ji charakterizuje jako plochy převážně rodinných domů s dominantní funkcí bydlení, doplněné hlavně občanským vybavením místního významu. Starší metodika MINIS používala stejný kód pro „bydlení v rodinných domech - městské a příměstské“.

Jak údaj číst

Kód sám o sobě říká jen hlavní účel plochy. Co se v ní smí postavit, určuje textová část územního plánu: hlavní, přípustné, nepřípustné a případně podmíněně přípustné využití a podmínky prostorového uspořádání (§ 80 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.). Obvykle jde o:

• výškovou regulaci, tedy počet podlaží nebo výšku v metrech,
• koeficient zastavění, tedy kolik procent pozemku smějí zakrýt stavby,
• výčet staveb, které v ploše nejsou přípustné, například bytové domy nebo provozy rušící bydlení.

Podle vyhlášky smějí v ploše bydlení stát jen stavby a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení. Pozemky pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1 000 m² do ploch bydlení nepatří.

Co z toho plyne pro kupujícího

U koupě stavebního pozemku v zastavitelné ploše BI rozhodují podmínky plánu o tom, jak velký dům půjde postavit. U hotového domu značí okolní stabilizovaná plocha BI klidné obytné prostředí, kde plán nepočítá se změnou charakteru zástavby.

Rozdíl proti ploše BV je v charakteru: bydlení venkovské navíc počítá s nekomerčním chovatelským a pěstitelským zázemím pro vlastní potřebu. Bydlení v bytových domech se značí BH.

Na co si dát pozor

• Stejný kód může mít v sousední obci jiné limity.
• Starší územní plány, které platí dál, mohou rodinné domy značit jiným kódem.
• Závazný je text a výkresy územního plánu dané obce; soulad konkrétního záměru posuzuje stavební úřad.