Louky a pastviny (trvalý travní porost)

Louky a pastviny jsou v katastru nemovitostí vedeny jako druh pozemku trvalý travní porost. Podle katastrální vyhlášky jde o pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který není zahrnut do střídání plodin; mohou na něm růst i rozptýlené stromy a keře, pokud trávy převažují. Louky se sečou na seno nebo senáž, pastviny spásají zvířata. Patří do zemědělského půdního fondu.

Katastr a LPIS

V registru půdy LPIS mají louky a pastviny samostatnou kulturu trvalý travní porost. Pozor na podobný název: kultura travní porost v LPIS znamená dočasně zatravněnou ornou půdu. Travní porost nebo úhor se podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. zpravidla stane trvalým travním porostem nejpozději po 7 letech, kdy nebyl zahrnut do střídání plodin. Katastr a LPIS se mohou lišit, protože katastr eviduje druh pozemku a LPIS skutečné hospodaření.

Co z toho plyne pro bydlení

Travní porosty kolem domu chrání půdu před erozí lépe než pole; ochranné zatravnění je jedním z opatření, která proti erozi uvádí vyhláška č. 240/2021 Sb. Pastviny ale mohou znamenat zvířata u plotu, elektrické ohradníky a pachy z chovu.

Na co si dát pozor

Pozemek vedený v katastru jako trvalý travní porost nejde jen tak přeorat na pole. Změna na ornou půdu potřebuje souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který posuzuje vlastnosti půdy a erozní ohrožení. Vyhláška č. 240/2021 Sb. za nevhodné k rozorání považuje například půdy s hloubkou profilu do 30 cm nebo plochy, kde nelze erozní ohrožení dostatečně snížit. Pro stavbu platí stejná pravidla jako u jiné zemědělské půdy, tedy odnětí ze ZPF.

Je louka u domu stavební pozemek?

Ne. Zda se na ní smí stavět, určuje územní plán; i na zastavitelné ploše je pak potřeba souhlas s odnětím ze zemědělského půdního fondu.