Fluvizem (nivní půda)

Fluvizem (nivní půda) vzniká z naplavenin, které řeka nebo potok ukládá při rozlivech v údolní nivě. Typická je vrstevnatost profilu a nepravidelný pokles obsahu humusu s hloubkou, protože se naplaveniny ukládaly postupně. V mezinárodní klasifikaci WRB odpovídá fluvisolům.

Jak ji poznat v kódu BPEJ

Podle vyhlášky č. 227/2018 Sb. označují fluvizemě v kódu BPEJ hlavní půdní jednotky 55 až 59:

• 55: lehké fluvizemě na lehkých nivních uloženinách, často se štěrkopískovým podložím
• 56: středně těžké fluvizemě na hlubokých nivních uloženinách
• 57: těžké a velmi těžké fluvizemě
• 58 a 59: glejové a oglejené fluvizemě s nepříznivými vláhovými poměry

Ve vlhčích nivách přecházejí fluvizemě v gleje, které ovlivňuje vysoká hladina podzemní vody. Jednotka 70 označuje široké nivy, jednotka 71 úzké nivy do 50 m od toku, které podle vyhlášky často trpí záplavami.

Co z toho plyne pro kupujícího

Zemědělsky jde často o velmi cenné půdy: kódy s jednotkou 56 patří podle vyhlášky č. 48/2011 Sb. všechny do I. třídy ochrany, jednotky 57 a 58 převážně do II. třídy. Pro zahradu je to kvalitní půda.

Pro dům je ale nivní půda signálem: pozemek leží v nivě, tedy v území, které tok v minulosti zaplavoval. Prověřte proto mapu záplavových území, hranici povodně Q100 a hladinu podzemní vody, která bývá v nivě blízko povrchu, zejména u glejových fluvizemí a glejů.

Na co si dát pozor

Nivní půda neznamená automaticky záplavové území. Tok může být regulovaný nebo niva může ležet mimo stanovené území. Rozsah záplavového území stanoví vodoprávní úřad na návrh správce toku; v zastavěném území a zastavitelných plochách vymezuje i aktivní zónu. Rozhoduje tato mapa a povodňová historie místa, ne samotný kód BPEJ.