Zranitelná oblast (ochrana vod před dusičnany)

Zranitelné oblasti jsou podle § 33 vodního zákona území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména zdroje pitné vody, s koncentrací dusičnanů nad 50 mg/l nebo s rizikem, že tuto hodnotu dosáhnou, nebo povrchové vody, jejichž jakost se kvůli dusičnanům ze zemědělských zdrojů zhoršuje nebo může zhoršit. Vycházejí z evropské nitrátové směrnice (91/676/EHS). Stanoví je nařízení vlády č. 262/2012 Sb., které je vymezuje celými katastrálními územími.

Co ve zranitelné oblasti platí

Nařízení vlády stanoví pro zranitelné oblasti akční program. Upravuje hlavně:

• používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, například období zákazu hnojení a kapacitu skladů,
• střídání plodin, například omezení pěstování kukuřice více let po sobě,
• hospodaření na svažitých pozemcích a na pozemcích u vodních toků.

Akční program se vztahuje na zemědělské podnikatele zapsané v evidenci podle zákona o zemědělství, kteří ve zranitelné oblasti hospodaří. Vymezení oblastí i akční program se přezkoumávají nejdéle po čtyřech letech; poslední změna nařízení (č. 193/2024 Sb.) platí od 1. 7. 2024.

Co z toho plyne pro kupujícího

Vlastníkovi domu nebo zahrady zranitelná oblast žádné povinnosti nepřináší. Je ale signálem, že vody v okolí jsou dusičnany ze zemědělství zatížené nebo ohrožené. U pozemku s vlastní studnou se proto vyplatí nechat vodu rozebrat i na dusičnany. Zemědělci najdou požadované způsoby hospodaření pro jednotlivé půdní bloky v registru půdy LPIS.

Časté otázky

Smím na zahradě ve zranitelné oblasti hnojit?

Ano. Akční program se vztahuje na zemědělské podnikatele zapsané v evidenci podle zákona o zemědělství, ne na běžnou zahradu u domu.

Je zranitelná oblast totéž co ochranné pásmo vodního zdroje?

Ne. Ochranné pásmo vodního zdroje chrání konkrétní zdroj pitné vody a jeho podmínky se mohou týkat i staveb, studní nebo žump. Zranitelná oblast pokrývá celá katastrální území a týká se jen zemědělského hospodaření.