Nadzemní podlaží (NP)

Nadzemní podlaží (NP) je podlaží budovy nad úrovní terénu. V projektové dokumentaci a v úředních údajích se čísluje od přízemí: 1. NP je přízemí, 2. NP odpovídá 1. patru, 3. NP 2. patru. Podlaží pod terénem jsou podzemní (PP), například sklep jako 1. PP. Když inzerát uvádí „1. patro“ a dokumentace „2. NP“, jde o totéž podlaží.

Kde je pojem vymezen

Stavební zákon ani jeho prováděcí vyhlášky pojem nadzemní podlaží nedefinují. Ministerstvo pro místní rozvoj v této souvislosti odkazuje (odpověď z roku 2019) na českou technickou normu ČSN 73 4301 Obytné budovy, podle které rozhoduje výška podlahy vůči nejvyšší úrovni přilehlého upraveného terénu v pásmu kolem domu. Na tutéž normu odkazuje i vyhláška o registru RÚIAN, který u budov s číslem popisným nebo evidenčním vede počet nadzemních a podzemních podlaží.

Proč na počtu podlaží záleží

• Rodinný dům smí mít podle stavebního zákona nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo místo podkroví třetí nadzemní podlaží ustoupené od obvodové stěny do ulice aspoň o 2 m.
• U bytového domu stavební zákon počet podlaží neomezuje.
• Stavba pro bydlení s nejvýše dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím a podkrovím je jednoduchou stavbou, o jejímž povolení stavební úřad rozhoduje v kratší lhůtě.
• Výšková regulace v územním plánu může být zadána počtem nadzemních podlaží.

Časté otázky

Je suterén vždy podzemní podlaží?

Ne nutně. Hovorový suterén nebo „snížené přízemí“ může být podle normy nadzemním podlažím, pokud podlaha neleží dost hluboko pod okolním terénem. U domů ve svahu proto rozdělení na nadzemní a podzemní podlaží nemusí být na první pohled zřejmé a rozhoduje dokumentace stavby.

Proč se počet podlaží v RÚIAN liší od inzerátu?

Registr přebírá údaj z dokumentace stavby, zatímco inzerát často počítá patra hovorově. Rozdíl může vzniknout i po vestavbě podkroví nebo nástavbě.