Ochranné pásmo elektrického vedení

Ochranné pásmo elektrického vedení je prostor v bezprostřední blízkosti vedení nebo elektrické stanice, který podle § 46 energetického zákona slouží ke spolehlivému provozu zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku lidí. Vzniká přímo ze zákona dnem, kdy nabude právní moci povolení záměru, a když se povolení nevyžaduje, uvedením zařízení do provozu. Do katastru se nezapisuje a zaniká trvalým odstraněním stavby. Přehled pásem všech sítí je v hesle ochranné pásmo sítí.

Šířky podle napětí

U nadzemního vedení se pásmo měří vodorovně a kolmo na vedení od krajního vodiče na obě strany:

• nad 1 kV do 35 kV včetně, typicky vysoké napětí 22 kV: 7 m u vodičů bez izolace, 2 m u vodičů s izolací základní, 1 m u závěsného kabelového vedení,
• nad 35 kV do 110 kV včetně: 12 m u vodičů bez izolace, 5 m u vodičů s izolací základní, 2 m u závěsného kabelového vedení 110 kV,
• nad 110 kV do 220 kV: 15 m, nad 220 kV do 400 kV: 20 m, nad 400 kV: 30 m,
• nadzemní vedení nízkého napětí do 1 kV ochranné pásmo nemá.

Podzemní kabel má pásmo 1 m na obě strany u napětí do 110 kV a 3 m nad 110 kV. U trafostanic s převodem na nízké napětí je to 7 m od půdorysu stožárové nebo věžové stanice, 2 m od kompaktní a zděné stanice a 1 m od vestavěné stanice; venkovní stanice a stanice nad 52 kV v budovách mají 20 m.

Vedení postavená do konce roku 1994

Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů se nemění (§ 98 odst. 2 energetického zákona). Podle podmínek ČEZ Distribuce proto u zařízení postavených do 31. 12. 1994 platí 10 m místo 7 m u vedení nad 1 kV do 35 kV s vodiči bez izolace (v lesních průsecích i u nich 7 m) a 15 m místo 12 m u vedení nad 35 kV do 110 kV s vodiči bez izolace. Rozhoduje proto i rok, kdy vedení vzniklo.

Co v pásmu platí

• Bez souhlasu vlastníka zařízení se nesmí stavět, umisťovat konstrukce ani skladovat hořlavé a výbušné látky a nesmí se provádět zemní práce.
• Zakázané jsou činnosti, které by ohrozily provoz zařízení nebo bezpečnost lidí, nebo znesnadnily přístup k zařízení.
• Pod nadzemním vedením se nesmí vysazovat chmelnice a porosty nesmí přerůst výšku 3 m.
• Nad podzemním vedením se nesmí vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochrany přejíždět mechanismy nad 6 t.
• Souhlas se stavbou nebo činností vydává vlastník zařízení písemně a s podmínkami (§ 46 odst. 8 až 11).

Časté otázky

Jak zjistím šířku pásma na pozemku?

Z napětí a druhu vodičů, které uvádí sdělení o existenci sítí od distributora, a z roku výstavby vedení. Pásmo se měří od krajního vodiče, ne od osy sloupu. Přesnou polohu podzemního kabelu ukáže vytyčení před zemními pracemi.

Je ochranné pásmo totéž co věcné břemeno?

Ne. Věcné břemeno vedení se zapisuje do katastru a dává distributorovi právo mít vedení na cizím pozemku. Ochranné pásmo vzniká ze zákona i bez zápisu a omezuje činnosti v okolí vedení, a to i na sousedních pozemcích, přes které vedení přímo nevede.